Pastva dojnic a automatické dojení jdou ruku v ruce

22. 02. 2018

Společnost DeLaval oslavila nedávno dvě kulatá výročí. Od instalování a spuštění prvního dojicího robota této značky uplynulo již dvacet let a právě polovina času je to od instalace prvního robota v ČR. Tým DeLavalu pojal oslavu - dá se říci pracovně – zorganizoval několik dnů otevřených dveří na robotických farmách. Jedna z akcí se konala také na rodinné farmě Vladimíra Poláčka v Osečnici ve východních Čechách.

Dvacet let zkušeností prezentovali zástupci DeLavalu na setkání v osečnickém kulturním domě za přítomnosti Edit Gergely, ředitelky DeLavalu pro země střední a východní Evropy. Ta poděkovala rodině Poláčkových za ukázkové výsledky a popřála jim hodně kvalitního mléka s vírou, že se jim díky novým technologiím zlepšil také životní standard.
Ing. Pavel Kupka, obchodní manažer DeLavalu, prezentoval historii vývoje automatických dojicích systémů: Zmínil, že první instalace robota se uskutečnila na švédské farmě Hamra v roce 1997 a první patent na dobrovolný systém dojení DeLaval byl podán již v roce 1982. V České republice bylo na podzim roku 2017 již nainstalováno na 36 farmách 53 robotů DeLaval VMS.

Dojení v automatu kombinované s pastvou
Dále Pavel Kupka popsal řízení stáda na farmě Poláčkových a vyjmenoval několik bodů, které je nutné zvážit před pořízením robotického systému kombinovaného s pastvou dojnic. Na farmě v Osečnici je instalován robot VMS model 2016 a systém řízeného pohybu dojnic Milk First (nejdříve se podoj). Spolu se selekčními brankami před čekárnou na dojení a na východu z automatu je na druhém konci stáje instalována branka, která vypouští krávy na pastvu. Ze zóny odpočinku musí kráva projít brankou, která rozhoduje o jejím možném podojení nebo vpuštění do zóny krmiště, případně pak následně i ven na pastvinu. Kromě toho firma DeLaval na farmě instalovala automatický krmný box na jádro, systém aktivity na vyhledávání říje a mléčný napájecí automat pro telata s označením CF1000. Pavel Kupka dále vyzdvihl důležité body automatického pastevního systému.

Výhody jsou:

-        Nízké náklady na provoz

-        Zlepšení zdravotního stavu, zejména paznehtů

-        Nižší náklady na odkliz hnoje

-        Příznivý vliv na obraz mléčných farem u spotřebitelů

-        A další

Nevýhodami mohou být vyšší pořizovací náklady (branky) nebo větší pracovní náročnost při oplatkové pastvě. Kombinace automatického dojicího systému s pastvou může také vést k nižšímu počtu podojení na dojnici a den nebo k prodloužení intervalu mezi dojením.

Produkce mléka i výkrm
Následně dostal slovo farmář Vladimír Poláček, který zvídavé chovatele v druhé části dne také provedl po farmě. Rodinná farma otce a syna Poláčkových začala hospodařit v roce 1992, kdy získali zpět v restituci stáje s asi 90 dojnicemi. Zaměření farmy bylo pro to od počátku jasné – chov skotu pro mléko, ale i produkci masa. Tudíž se nabízel český strakatý skot s kombinovanou užitkovostí. Prioritou chovu v současnosti je uzavřený obrat stáda. V posledních letech se zejména na jalovice pouští němečtí býci fleckvieh. Zpočátku býčky prodávali jako zástav, nyní Poláčkovi praktikují výkrm býků do porážkové hmotnosti. Jatečné kusy končí na jatkách Toro Hlavečník. 

Rozhodnutí pro automatické dojení
Od roku 1994 do roku 2016 sloužila na farmě Poláčkových šestimístná tandemová dojírna se systémem identifikace. Krmivo bylo mícháno v jednoduchém krmném voze, koncentrát se dávkoval pomocí automatického krmného boxu (tzv. futerboxu). Podle slov farmáře by dojírna možná sloužila dosud, ale v roce 2016 najednou „došli lidi“. „Na dojírně jsme zaměstnávali jednoho dojiče, naháněče a krmiče. Před několika lety nám zaměstnanci začali odcházet do důchodu a bylo obtížné je nahradit novými,“ postěžoval si Vladimír Poláček. „Co dál? Měli jsme na výběr – buď s chovem dojnic skončit, nebo investovat. Jednou z variant byla velká dojírna, která by dokázala zkrátit čas strávený na dojírně. Jsem rád, že mě nakonec přemluvili k dojicímu robotu. Přestože by byla dojírna dobře funkční a méně nákladná, k dojení jsou potřeba pracovní síly a ty jsme neměli,“ konstatuje Vladimír Poláček. S rozhodnutím Poláčkovi nepospíchali. Nejprve si na zkoušku pořídili automat na napájení mléčných telat. V roce 2016 instalovala společnost DeLaval dojicí robot s řízeným pohybem krav a pastevní brankou. Výhodou farmy bylo to, že dojnice byli již z minulé doby zvyklé využívat automatický krmný box na jádro. „Naším cílem bylo zachovat, případně navýšit dodávku mléka, a to při snížení počtu zvířat a zachování celodenní pastvy. Přestože to mírně snižuje užitkovost, nechci upustit od pasení produkčního stáda,“ je toho názoru Vladimír Poláček.

Žádné nahánění
Plán přestavby se podařilo realizovat během roku 2016, ovšem za plného provozu. Společně s týmem DeLavalu se farmář rozhodl pro jednosměrný řízený pohyb stáda kombinovaný s využitím pastvy. Přestože se stav snížil na 75 krav, dodávka do mlékárny zůstala po roce provozu dojicího robota na původních 1500 litrech a majitel očekává i další nárůst v příštích letech. „Asi jeden měsíc trvalo, než si systém, jak se říká, sedl. Překvapilo nás, jak rychle dojnice provoz robota a celý systém branek ve stáji pochopily. Opravdu nemusíme dojnice do robota nahánět,“ pochvaluje si farmář. Průměrný počet podojení na jednu dojnici za den se pohybuje kolem 2,5 až 2,7. Farmář zmínil také význam separační zóny, která je instalována u východu z automatu. Bez té by si provoz také nedokázal představit, neboť prý mnohokrát zažil usilovné nahánění krav kvůli potřebnému veterinárnímu zákroku. Výhodou je kombinace podávání jádra v robotu a také v automatickém krmném boxu. Robot obvykle nadávkuje asi 2/3 požadovaného denního přídělu koncentrovaného krmiva, zbytek kráva dostává pomocí futerboxu. Tím nezabírá drahocenný čas v prostoru dojicího automatu.


Přechod cesty není problém
Nové a dobré zkušenosti získali Poláčkovi také s instalací texaské brány přes místní komunikaci. Jde o systém trubek s mezerami, na které má zvíře obavy vstoupit.
Tyto dva „rošty“ zamezují opuštění přechodového prostoru přes komunikaci, takže krávy pouze rovně po betonové ploše překonají silnici. Přestože úředník vyžadoval mnoho papírů s potřebným povolováním a bylo třeba instalovat několik dopravních značek, krávy dnes bez problémů přechod přes vozovku využívají. „Již od roku 2000 jsme zavedli noční pastvu dojnic, jde o nejintenzivnější pastvu. Stádo si upravilo návštěvy robota během dne a noci. V letním období při pastvě je více podojených krav přes den než v zimě, kdy je východ ze stáje na pastviny uzavřen,“ dodává farmář, který upřesňuje, že základem krmné dávky produkčního stáda je kukuřičná siláž, dále směs hrachu na zrno s podsevem jetele a jetelotrávy (senáže ve válcových balících). Ke krmným účelům je využita téměř celá produkce rostlinné výroby farmy. Tu Poláčkovi provozují celkem na 230 hektarech půdy, ze kterých je třetina vlastních. Asi 90 hektarů tvoří orná půda, zbytek louky a pastviny. Koncentrát pro dojnice připravují v mobilní míchárně z vlastního obilí.

Autor článku: Lukáš Prýmas
Zdroj: Náš Chov – odborný časopis pro chovatele hospodářských zvířat a veterinární lékaře

Kontaktujte Vašeho DeLaval obchodního zástupce

Pro všeobecné dotazy