Celosvětová zásoba obilí byla nejnižší za posledních padesát let. V Evropě se objevily exotické nemoci (např. katarální horečka ovcí), která již bohužel existuje v několika zemích.
Jsou zde také známky klimatického oteplování: celosvětová teplota vzduchu se od roku 1850 – 1899 do roku 2001 – 2005 zvýšila o 0,76 °C. Na obou polokoulích se snižuje počet ledovců a sněhová pokrývka. Důsledkem tání se zvyšují hladiny moří.
V červenci 2008 se konala v Edinburghu mezinárodní konference - Změny klimatu a mléčné hospodářství uspořádaná organizacemi IDF, FAO a DeLaval, kde všechna zmíněná fakta byla prezentována. Hlavním tématem konference byly důsledky globálního oteplování a tím klimatické změny, které nepříznivě ovlivňují nás všechny. Dále se diskutovalo o tom, jak změna podnebí může ovlivnit odvětví mléčné produkce v příštích letech a desetiletích. Konference se zúčastnili farmáři, mezinárodní organizace a výzkumníci ze 38 zemí. Podle jejich sdělení je jeden z nejdůležitějších předpokladů pro udržitelnost odvětví v důsledku změn klimatu, zvýšení efektivnosti. Uhlíková stopa nejméně účinného hospodářství je sedmnáctkrát vyšší než u těch nejúčinnějších.
Bylo konstatováno, že všechny mléčné farmy se podílí na globálním oteplování hlavně emisemi metanu. Výzkum odhalil rozdíly mezi typy farem a poukázal na to, že metanové emise enterické (střevní) fermentace a nakládání s chlévskou mrvou jsou vyšší u těch méně moderních. FAO spočítala, že 18% z emisí podílejících se celosvětově na skleníkovém efektu připadá na chov dobytka. I když mléčné odvětví nepatří mezi největší znečišťovatele, přesto připadá na produkci jednoho litru mléka nejméně jeden kilogram oxidu uhličitého, emisí metanu a oxidu dusíku.
Výzkumy potvrzují, že optimální využití přírodních zdrojů jako je voda a půda, kombinované s maximální krmnou účinností a zdravím dobytka, přispívá ke snížení uhlíkové stopy každé mléčné farmy a vede k vyšší produkci. FAO také upozornila na možnost zvýšení průměrné globální teploty o 1 – 4 °C v tomto století, přičemž už zvýšení o jeden stupeň bude mít za následek snížení výnosů obilí a mléka o 10%.
Tyto výzkumy jsou důležitější než tomu bylo doposud a z nich by měla vycházet řešení. Prioritou výzkumu by mělo být účinnější načasování hnojení dusíkem, použití nových odrůd krmiv, nitrifikačních zpomalovačů, uchování a vylučování uhlíku z půdy, a úprava krmení dobytka.
Jedním z doporučení bylo zaměřit se na snižování energie v mléčném zásobovacím řetězci vývojem vhodných technologií pro budoucí zpracování mléka přímo na farmách. S ohledem na tyto faktory je prvořadou strategií firmy DeLaval zachování mléčného hospodářství. To znamená, že naše firma si klade za cíl podporu farmářů těmito čtyřmi klíčovými body: životní prostředí, spokojenost zvířat, sociální odpovědnost a v neposlední řadě ziskovost hospodářství.
Kombinace těchto priorit poskytuje základ pro zachování vývoje známého jako „vývoj splňující potřeby současnosti, schopný plnit tyto požadavky bez ohrožení budoucích generací“ – jak bylo uvedeno ve zprávě divize OSN pro zachování vývoje z roku 1987.
Mléčné hospodářství negativně ovlivňuje životní prostředí. Voda, metan, odpad a energie představují čím dál větší zatížení. Řešení firmy DeLaval pomůže zlepšit tento problém a tím i konkurenceschopnost svých zákazníků. Snahou firmy DeLaval je stabilní mléčné hospodářství, podepřené sjednoceným řešením pro majitele mléčných farem, které jim zajistí optimální produkci při zachování sociální zodpovědnosti se současným snížením škodlivých důsledků na životní prostředí a v neposlední řadě spokojenost zvířat.
Dlouhodobá prosperita není závislá na velikosti hospodářství. Není důležité zda chováte 20 nebo 1 000 dojnic, vaše farma nebude zisková, pokud nebudete správně nakládat se svými zdroji. Sociální zodpovědnost znamená i dobré pracovní podmínky včetně příjemné atmosféry pro zaměstnance, neboť to ovlivňuje jejich vztah k práci. Firma DeLaval je přesvědčena, že s její pomocí mohou hospodáři vyprodukovat více a lepší kvalitu mléka s menším dopadem na životní prostředí.